O projektu

Plzeňský architektonický manuál (PAM) je odborně popularizační projekt, který v právě představované první fázi mapuje architekturu města v období 1914–1950. Předmětem zájmu autorů projektu jsou především stavby rané moderny včetně jejích historizujících, klasicizujících i kubizujících odstínů, objekty rozvíjející národní styl, dekorativismus, purismus i různé polohy funkcionalismu. Výjimku z vytyčeného období představují dvě interiérové realizace, jimiž v letech 1907–1910 do plzeňského prostoru vstoupil Adolf Loos, případně budovy, dokumentující postupnou proměnu architektury vyznávající tradiční tvarosloví v architekturu moderní a modernistickou.

V této fázi jsou stavby navázány na trasy pěti stezek, které zájemce provádějí centrem města a Jižním Předměstím včetně Bezovky a Doudlevecké čtvrti. Páteří projektu a zároveň šestou stezkou, protínající čtyři z pěti tras, je loosovská linka spojující místa realizací Adolfa Loose a jeho spolupracovníků. Do konce letošního roku budou ve druhé fázi projektu zpracovány další stezky v blízkých částech města. Do budoucna se pak předpokládá rozšíření projektu o zbývající části města i další časová období.

Záměrem projektu, inspirovaného úspěšným Brněnským architektonickým manuálem (BAM), je představit jednotlivé budovy, architekty, stavitele, vybraná veřejná prostranství a městské části široké i odborné veřejnosti pomocí online databáze a mapových brožur, a následně i audionahrávek a orientačního značení ve veřejném prostoru (to vše v české i anglické verzi). Právě zprostředkování zkušenosti s architekturou vystavenou in situ, architekturou „o sobě“, je hlavním cílem projektu. Databáze je od 16. dubna 2015 volně přístupná na webu pam.plzne.cz a v současnosti obsahuje na 170 objektů dokumentovaných odpovídajícím počtem textů, přibližně 600 současnými fotografiemi, 1 700 reprodukcemi původních výkresů a stovkami dalších archiválií. Součástí databáze je i přehled 80 architektů, 50 stavitelů a 25 veřejných prostranství.

Vybrané stavby jsou dále rozděleny do dvou kategorií – přibližně polovina z nich je zařazena do kurátorského výběru, který představuje špičkovou plzeňskou architekturu, jež se může měřit se soudobou pražskou či brněnskou produkcí. Ostatní objekty (často bytové domy), reprezentující vyspělou stavební kulturu meziválečné Plzně, dokazují potřebnost existence a podpory vysokého architektonického standardu pro utváření kvalitního veřejného prostředí. Tento výběr však není konečný – živá databáze bude i nadále doplňována o další stavby a informace. Rozšiřování záběru spolu s konáním komentovaných vycházek (které se v roce 2015 konají jako součást programu sousedských procházek projektu Skryté město – viz http://www.skrytemesto.cz/#!pohostinnost/c1vu3) a plánovaným využitím databáze pro vzdělávání má zajistit naplnění klíčové ambice projektu – napomoci k tomu, aby místní, česká i zahraniční veřejnost rozeznávala a citlivě vnímala architektonické a urbanistické hodnoty Plzně.

První fáze projektu vzniká péčí společnosti Plzeň 2015, o. p. s. a za laskavé podpory Plzeňského kraje a Státního fondu kultury ČR.

Autorský tým
Autor konceptu, manažer projektu, editor textů / Petr Klíma
Spoluautorka konceptu / Lucie Valdhansová
Texty / Pavel Beneš (PB), Jaromír Čížek (JČ), Martina Kadaníková (MK), Petr Klíma (PK), Petra Konopčíková (PeK), Alena Křížková (AK), Andrea Ptáčková (AP), Lenka Růžičková (LR), Anna Šubrtová (AŠ), Lucie Valdhansová (LV)
Fotografie a kresby / Petr Jehlík
Grafický design / Jan Dientsbier – Martin Bušek
Rešerše / Pavel Beneš, Petr Klíma, Petra Konopčíková, Alena Křížková, Lenka Růžičková, Anna Šubrtová, Lucie Valdhansová
Další spolupráce / Václav Cinádr, Martin Czeller, Šárka Lorencová, Karolína Plášková
Databáze a webové stránky / Ondřej Karlík – Patrik Sýkora (Via Aurea, s. r. o.)
Mapové podklady / Správa informačních technologií města Plzně
Jazyková korektura / Pavla Švábenická

Sbírkové předměty a archivní materiály včetně historických map

Archiv města Plzně, Muzeum města Brna, Muzeum umění Olomouc, Státní oblastní archiv v Plzni, Technický úřad Magistrátu města Plzně, Odbor stavebně správní – Stavební archiv, VGHMÚř Dobruška, Západočeská galerie v Plzni a soukromé archivy

Ideový a metodický vzor
Brněnský architektonický manuál (BAM) / bam.brno.cz

Poděkování
Josef Beneš, Filip Blažek, Alexandra Brabcová, Michal Brummel, Petr Domanický, Jindřich Chatrný, Petr Jindra, Jan Kaigl, Jan Kaisler, Rostislav Koryčánek, Zuzana Koubíková, Jiří Kozohorský, Luděk Krčmář, Petra Martinová, Roman Musil, Marta Perůtková, Terezie Petišková, Štěpánka Pflegerová, Šimon Pumr, Marek Sivák, Adam Skála, Jan Souček, Milan Svoboda, Jindra Štěpánková, Jakub Šlouf, Kristina Štěpánová, Iva Tománková, Michal Vališ, Karel Zoch a mnozí další

Zvláštní poděkování
Plzeň 2015, o. p. s.
Plzeňský kraj
Státní fond kultury
Dům umění města Brna
vlastníci, spoluvlastníci a správci nemovitostí, kteří poskytli souhlas s publikováním archivních materiálů a pořízení současné dokumentace

Google+